|
|
|
|
Reakce na Rejžkův článek Asi jsem viděl jiný pořad než Jan Rejžek, i když základní údaj je shodný: televizní Aréna o rasismu a extremismu. Už základní otázka, která byla podle tradice sugestivní a opět nešťastně formulována, vedla většinu diváků k postoji: "Ne, policie nedělá v této věci dost." a ihned se to projevilo na hlasování, které od začátku bylo v neprospěch poradkyně MV, Jitky Gjuričové. Jenže potom někteří pozvaní hosté, kteří měli s paní Gjuričovou polemizovat, si začali počínat způsobem, který byl těžko stravitelný, zejména neustálé skákání do řeči členem výboru Demokratického svazu Romů (jméno jsem si bohužel nezapamatoval). Tam zjevně ztratila paní Gjuričová nervy a pocítila patrně nutkavou touhu kopnout nevychovaného protivníka do brňavky nebo i do horších míst a protože vztek je vždycky špatný rádce, začala argumentovat dosaženým vzděláním. Což byl úlet, ale, pane Rejžku, nikdo nejásal, jak paní Gjuričová dotyčného setřela. I když si v našich končinách vzdělání moc nepovažujeme, nemáme rádi, když se někdo vytahuje počty let strávenými ve školních škamnách. Zatímco se paní Gjuričové podařilo nalézt ztracenou rovnováhu poměrně rychle, strana protivná argumentovala takovým způsobem, že televizní vahadlo se převážilo na stranu paní Gjuričové. Přitom podle mého šlo především o způsob argumentace, který přiměl diváky, aby se paní Gjuričové zastali. Asi v ní televizní diváci neviděli pěstěnou ministerskou úřednici jako Jan Rejžek, ale spíš kurátorku, která "je namazána na chleba Romů" a chce jim v mezi svých možností pomoci. Jiná věc ovšem je, co je schopen úřední šiml provést s dobrými úmysly. Za povážlivé ovšem považuji věc, které si Jan Rejžek nepovšiml, nebo se o ní alespoň nezmínil: výkon moderátorky Michaely Jílkové. Neměl bych jí za zlé, že se jí nepodařilo udržet na uzdě některé rozvášněné diskutéry, to by se nepovedlo patrně ani panu Šímovi. Je ovšem nepřípustné, aby moderátor aktivně vstupoval do diskuse a snažil se posílit jednu z diskutujících stran s vehemencí, s jakou to provedla paní Jílková. Zde moderátorka zcela selhala svou neschopností být nestrannou, přičemž se patří připomenout, že se jí to nestalo poprvé. Nevěřícně potom zírala na monitor a zdráhala se uvěřit, že v konečném účtování televizní diváci hlasovali proti jejím argumentům. Mimochodem paní Jílková byla spoludramaturgem pořadu, pane Rejžku. Za povšimnutí stála vedlejší diskuse v závěru pořadu mezi excentrickým a poněkud narcisistním Jiřím X. Doležalem a jeho sousedem, poslancem Parlamentu za Levý blok (jméno jsem bohužel zapomněl), zejména připomeneme-li si televizní diskusi o drogách, která proběhla před časem v televizním Duelu. Specialista v oboru drog tehdy mohl argumentovat sebepřesvědčivěji a tahat jedno eso z rukávu za druhým, ale jeho oponent, pan Doležal, všechna jeho stanoviska zlehčil, popřel, či jiným způsobem smetl pod stůl. V Aréně pan poslanec řekl nějakou absurdní větu, kterou potom několikrát v různých obměnách zopakoval a jejímž základem bylo slůvko "definovat". A Jiří X. Doležal dokázal jen zírat s otevřenými ústy a nezmohl se na nejmenší odpor. V té chvíli jsme si nebyl jist, zda se mám smát, jak byl zaplátován hrubý pytel, či plakat nad zhuštěným obrazem politických diskusí u nás. Dr. Vladislav Dolník, 20. února 1995, Brno |
|
Home Short CV Krátký odborný životopis Science and I Capillary Electrophoresis Digital photography |
