O zlatém jablíčku a černém plášti (divadelni hra nejen pro děti)   Poslední období panování bolševika mě přivedlo k poznání, že málokdy múžeme dělat to, co opravdu chceme. Ale že každý by měl vědět, co dělat nechce a podle toho se zařídit. A taky že hledání nejpohodlnějších cestiček nevede k ničemu. Nikdy jsem neuvěřil, že je možné dát se ke špinavcům a přitom se neumazat. Věděl jsem, že je nemožné Nikdy jsem nevěřil, že je možné spolčit se se zlem, abz mi pomohlo realizovat mé sny a přitom zůstat nepotřísněn. Toto své poznání jsem vtělit do pohádkové divadelni hry pro děti O Zlatém jablíčku a černím plášti, kde černý plášť hraje podobnou roli, jako v tehdejším reálném životě členství v KSČ. Hudbu k písničkám napsal Vít Gregor. Pohádku jsem tehdy věnoval J.U. a M.U. Uvedl jsem jen iniciály jmen, protože celá jména by zabránila uvedení pohádky na scénu. Pohádku jsem začal zkoušet v divadle Cylindr, ale nějak nám to nešlo. Později jsem ji nabídl několika profesionálním divadlům, ale bez výsledku. Bolševik se mezitím odporoučel, věnování jsem ponechal beze změny: nechtěl jsem vypadat jako konjunkturální rektoskopista. Dnes už mohu zveřejnit, že tuto hru věnuji Jitce a Milanovi Uhdeovým. Ono jim to neni mnoho platné, protože hra se nikdy na jeviště nedostala a asi ani nikdy nedostane. Faktem zůstává, že bez dlouhých a úmorných diskusí u Uhdeů by text hry zůstal u polotovaru.  Vladislav Dolník     Ukázka ze hry   ČERNÁ VÍLA     Kšá! Kšá! (Černá víla zvedne meč a podá ho princi.) (významně) Moc ti nepomohl. PRINC     Zato vy ano. Děkuji vám. ČERNÁ VÍLA (s úsměvem) Není zač. (Princ neví co říct, víla se mlčky usmívá.) PRINC (s respektem) Ten plášť má velkou moc. ČERNÁ VÍLA(přikývne) Obrovskou. PRINC  Toho kdyby se zmocnil někdo zlý, mohl by způsobit spoustu škody. (Černá se souhlasně usměje a odchází.) Počkejte prosím. (Princ zachytí černou vílu za plášť. Projede jím však náhle takový chlad, že plášť okamžitě pustí. Černá víla se již netváří vlídně, chová se však i nadále zdvořile.) (rozpačitě) Chtěl jsem vám jen poděkovat... (Černá víla přikývne a odejde. Princ si tře ruce a dýchá si na ně, aby si je zahřál.) (v zamyšlení) Když mrzne až praští, větší zima v plášti. (Zazní líbezná hudba upomínající na vůni zlatých jablek. Princ ji ucítí a jde za ní. Na kraji scény se objeví šedá víla a pokropí zem lektvarem z kotlíku a ihned se skryje. Když princ dojde do pokropených míst, hudba ustane. Princ stojí na rozcestí a neví kudy dál. Vstoupí černá víla. Svůj plášť má přehozený přes hlavu jako šátek a chová se jako stará moudrá babička.) Dobrý den, babičko. ČERNÁ VÍLA      Dobrý den, princi. PRINC      Vy mě znáte? ČERNÁ VÍLA      Jakpak bych tě neznala. Jsi princ, který se vydal do světa pro zlaté jablko. PRINC       Jak to víte? ČERNÁ VÍLA      Inu, vím. PRINC        Řekněte mi, kde rostou jabloně se zlatými jablky? Šel jsem podle jejich vůně a najednou se z ničehonic ztratila. ČERNÁ VÍLA       Jabloně se zlatými jablky rostou v jednom sadu daleko odtud. PRINC       Znáte tam cestu? ČERNÁ VÍLA      Neznám. Ale znám někoho, kdo v těch místech hodně pobýval. PRINC      Kdo to je? ČERNÁ VÍLA       Jako malá si tam často hrávala. PRINC      Dívka? (Stařenka-černá víla potřese nešťastně hlavou.) Kdo je to? ČERNÁ VÍLA      (s hlubokým povzdechem) Zlatovláska. PRINC       (zaraduje se) Zlatovláska? ČERNÁ VÍLA      Stejně jako ona vypadají i její dvě sestry. Až na ty zlaté vlasy. Když si dají na hlavu  závoj, nikdo je od sebe nerozezná. PRINC  (dává si souvislosti dohromady) A je třeba uhodnout, která z nich je pravá Zlatovláska. ČERNÁ VÍLA      Přišlo už tolik princů, ale žádný z nich neuspěl. Všichni umírali tak mladí. PRINC       (věcně) Kde ji najdu? ČERNÁ VÍLA      Nechtěj to, princi, vědět. PRINC       Já pro to jablko musím. ČERNÁ VÍLA      Nepovím ti to. Nechci, abys tak skončil. (Černá víla pohladí prince soucitně po tváři.) Takoví to byli krásní princové. Mladí, silní. Stejně jako ty. (Černá víla odejde. Princ se chvíli rozmýšlí, kterým směrem se má dát, nakonec vykročí směrem za šernou vílou.) PRINC  (zpívá) Visí štěstí na provázku Dokola se točí Jak mám poznat Zlatovlásku? Možná podle očí Když si vyjde na procházku Všude plno jasu Jak mám poznat Zlatovlásku Možná podle hlasu Odpovíš mi na otázku Ptám se mušky zlaté Jak mám poznat Zlatovlásku Kdo mi radu dáte?   (Na scénu vstoupí tři ženské postavy zahalené do závojů: Zlatovláska se sestrami jdou princi vstříc. Princ se rozmýšlí, užuž chce ukázat na jednu z nich, ruka mu však klesne. Rozhodne se pro jinou, ale v poslední chvíli opět couvne. Nakonec po dlouhém rozmýšlení ukáže na prostřední postavu.) Tahle. (Prostřední postava si velmi pomalu sundá závoj. Objeví se černající víla s vraní maskou na hlavě.) ČERNAJÍCÍ VÍLA Prohádal jsi. (Princ ukáže na postavu vlevo.) PRINC  Tak tahle. (Postava si velmi pomalu stáhne svůj závoj s hlavy a objeví se šedá víla rovněž namaskovaná jako vrána.) ŠEDÁ VÍLA Prohádal jsi. (Zoufalý princ ukáže na poslední zahalenou postavu.) PRINC  Jiná už nezbývá! (Zahalená postava si stáhne svůj závoj a pod ním je černá víla s vraní maskou na hlavě.) ČERNÁ VÍLA       I napotřetí jsi prohádal. ČERNAJÍCÍ VÍLA      Bez zlaté mušky Zlatovlásku nikdy nenajdeš. (Víly- vrány obcházejí prince ve stále se zmenšujícím výhrůžném kruhu.) ŠEDÁ VÍLA       Ale dnes by ti ani zlatá muška nebyla nic platná.