Home

Short CV

Krátký odborný životopis

Science and I (Věda a já)

Capillary Electrophoresis

Kapilární elektroforesa

Digital photography (Digitální fotografie)

Co jsem napsal...

Hiking maps (Mapy z výletů)

Zajímavé linky

 

 Back Home Up Next

 

Negativní lustrace

(ukázka z rukopisu rozepsané knihy)

 

"Zdeňku, máš něco rozdělanýho nebo mçñeš na moment?"

Zrovna te, kdyñ cytochrom koneně zaíná chodit. Co Jarek chce? Ale šéfovi se těñko Ííká ne. O komplexní hodnocení asi nepçjde, to bylo nedávno.

"Jistě, o co jde?"

Šéfovská pracovna vçbec nepÍipomíná šéfovskou pracovnu. Ani Ústav nepÍipomíná vědecké pracoviště Akademie věd. Ale na ñidli pamatující doby, kdy budova patÍila Hasiské vzájemné pojišÙovně, sedí bývalý zaměstnanec Ústavu, nyní profesor z americké university v Martinsville. Snad jeho dnešní návštěva proběhla bez incidentu. Kdyñ se profesor Nároñný objevil v Ústavu poprvé poté, co se stal americkým státním obanem, zavládlo mezi jeho bývalými kolegy zděšení. Všichni se schovávali na záchodě i v knihovně, jen aby se s ním nemuseli setkat. Doktor Diefenbach vydrñel v úkrytu za závěsem v zasedace dvě hodiny, i kdyñ věděl, ñe tak zmešká jednání s kádrovákem Buchetkou a ten mu to potom vytmaví, ale poÍád to bude menší zlo, neñ kdyby se soudruh Gazdík dozvěděl, ñe on, doktor Diefenbach, se sešel s profesorem Nároñným, aniñ by si pÍed tím vyñádal k tomu svolení. Takñe profesor Nároñný chodil po Ústavu a pÍipadal si jak v zakletém hradě. Nikde nikdo, všude ticho a prázdno. Añ Jarek zmobilizoval zbytky své sebeúcty, takñe ty pÍeváñily nad strachem pÍed všemocným soudruhem Gazdíkem z Leninky, v duchu se rozlouil s velkým doktorátem a pozval profesora Nároñného k sobě do pracovny na aj. Celý Ústav pak chodil okolo Jarka trnáct dní obloukem, ale kdyñ se mu nic nestalo, Ústav si nakonec zvykl, takñe i Nároñného návštěvy na Ústavu byly astější a pÍed nějakým asem byl dokonce u něj v Martinsville  na jednoroní stáñi Milan Kraus. ðe by bylo v Martinsvillu zase místo? To nemçñe být pravda. Tajná pÍání se plní jen zÍídka.

Jarek nás pÍedstavuje a nabízí mi aj. Nabídku pÍijímám. Bude to aj do kádinky Íeené ajové, tedy o objemu 400 mililitrç. Pytlík indického aje ovšem bude zalit tÍemi sty mililitry vroucí vody. Kdyñ mě Jarek pÍed nedávnem z jakéhosi dçvodu poñádal o aj a já jej zalil, jak jsem zvyklý dělat aj sobě, tedy añ po okraj, odhadem asi čtyÍi sta mililitrç, Jarek jen bolestně povzdychl, aj vylil do výlevky a s trpkým výrazem ve tváÍi odpochodoval k sobě udělat si tÍi sta mililitrç aje. Te uñ však na tu kÍivdu zapomněl, alespoÁ se tak zdá, protoñe, jestli mě zavolal pro to, co si myslím, ñe mě zavolal, pak by to mohlo znamenat....

Nároñný jde na věc od lesa a mluví nejprve deset minut o pÍístrojovém vybavení u sebe v Martinsville a se špatně skrývaným uspokojením zmiÁuje i poslední dosañené výsledky. Za oknem mezitím posluchai Vysoké školy válené tvoÍí špalír, aby soudruh generál měl dostatenou štafáñ pro kladení věnce pÍed sochu po celém Brně známou jako Lenin v roští. Na kraji špalíru zastavuje černá Volha a z ní vystupují uniformy. Podle nazaměnitelných talíÍç na hlavě jsou to pÍedstavitelé bratrské armády, která nám poskytla pÍed dlouhými devatenácti lety nezištnou bratrskou pomoc. V srpnu památného roku tisíc devěset šedesát osm zde byly tanky, aspoÁ jsme jim tak Ííkali, okolo nich stovky rozhoÍ…ených brÁanç se snañily vysvětlit vojákçm v sepraných uniformách, ñe zde kontrarevoluce nehrozila. A vojáci naoplátku vysvětlovali brÁançm, ñe jejich vozítka nejsou tanky ale samohybná děla Íeená samohybky. RozhoÍ…ení se postupem týdnç a měsícç změnilo v apatii. A toho fešáka, který má kromě talíÍe na hlavě i dvojité lampasy na nohavicích, si jeho sousedé na ulici Jana Uhra nemohou vynachválit, protoñe mu vysvětlili, ñe kdyñ nejede výtah, nádo pazvanít na domovní správu a od té doby se interval, po který byl porouchán v domě výtah, měÍil jen na hodiny s rekordem šedesáti osmi minut od generálova zazvonění.

A malý Michálek ovšem nechápal, pro s maminkou museli vystoupit ihned z trolejbusu a ne añ doma, kam to bylo ještě moc zastávek, on pÍece jen nahlas zopakoval, co jim dnes ráno soudruñka uitelka Íekla ve škole, aby kdyñkde uvidí sochu Lenina, aby se mu poklonili.

Esenbáci zastavují provoz na silnici, i tÍináctka do Králova pole musí zastavit a hudba hraje Internacionálu. Nároñný za ty roky v Americe pÍece jen odvykl.V šedesátých letech, kdyñ byl zdejším pracovníkem, nebylo za oknem ani roští, ani Lenin. Otoí se směrem k oknu a nevěÍí svým oím. Ale pak se vrátí k tryptickým mapám a snañí se, aby se nenechal vyvést z konceptu ryným maršem. Ale nervozní tik levého oka dává tušit, ñe pÍekryv bromkyanových štěpç a tryptických fragmentç jsou v této chvíli záchraným pásem pÍed realitou roku 1987. Takñe jsem se mýlil, protoñe kdyñ umí tryptické štěpy cytochromu c separovat za dvacet minut a detegovat je s citlivostí Íádově v attomolech, pak mě nepotÍebuje. Ale pro mně to všechno vykládá? Nebo mi chce nabídnout místo myky laboratorního skla? Já bych to bral!

"A protoñe chci posílit kapilární elektroforézu, zeptal jsem se tady Jarka, jestli neví o někom vhodném a on mi doporuil vás. Takñe se vás chci zeptat, jestli byste měl zájem u mě postdokovat Íekněme od pÍíštího léta. A aby se stihlo něco poÍádného udělat, tak by to mělo být tak na rok."

Boñe, tak pÍece! Ale vzal to, liška, pěknou oklikou. Lidi, já pojedu do Ameriky. To se mi snad... Jenomñe uñ taky nejsem ñádný mladíek bez závazkç. Soudruzi si dali se svým souhlasem ke kandidatuÍe pěkně na as. Jakñe popsal Mikšík z fakulty své záñitky ze stáñe v Moskvě? Nemít kandidaturu do tÍiceti se povañuje v Moskvě pod úroveÁ. Takñe jsem hodně pod moskevskou úrovní, ale tÍeba pojedu do Martinsvillu. Snad jsou kluci z nejhoršího venku, ale i tak, Radka má kañdý týden minimálně jednu sluñbu a kolikrát i dvě. Snad by babika mohla párkrát do měsíce na kluky veer dohlédnout a udělat jim veeÍi, i kdyñasto chudák dost problémç sama se sebou. PÍíliš mnoha lidí se to týká.

"Já vám děkuji moc za nabídku, moc o to stojím, abych si zkusil, jak se pracuje v Americe, ale mám doma dva kluky a ñena je doktorka a kañdou chvíli slouñí, takñe bych se měl asi nejdÍív domluvit s ní, neñ vám dám své slovo."

 

* * *

 

"Do kolika dneska děláte?"

"Dneska ñena neslouñí, takñe nemusím spěchat dělat veeÍi a mám tady cosi rozdělaného, takñe bych to odhadoval tak na šest hodin."

"PotÍebovala jsem s vámi mluvit, ale mçñeme to nechat na jindy."

Paní Uchytilové nedovedu odmítnout. Je pravda, ñe jsem vç…i ní v permanentním pÍedklonu a ñe to asi i jen z mírného odstupu pçsobí komicky, ale paní Uchytilovou i jejího manñela Dr. Miloše Uchytila, který je u vrchnosti v nepÍízni, chovám v pÍíliš velké úctě, neñ abych tuto svou úctu nezabudoval i do svého jednání. Asi jim jsem svou psí oddaností někdy obtíñný, ale tolik lidí si na ně rádo plivne, aby demonstrovali svou loajalitu, ñe se to snad trochu vybalancuje. Domluvíme se na pçl pátou. Máme asi pçl hodiny spolenou cestu, takñe aÙ je to, co je to, za pçl hodiny bychom to měli stihnout.

PÍed Ústavem se v pçl páté potkáváme s paní Uchytilovou jako velká ruika na hodinkách s dvanáctkou.

"Nechtěla jsem o tom mluvit na Ústavu, je tam pÍíliš mnoho uší. Slyšela jsem, ñe vám profesor Nároñný nabídl stáñ."

"Ano, ale ještě se musím domluvit se ñenou, jestli to tady zvládne rok sama. Ale myslím, ñe se domluvíme."

"O tom nepochybuji. Vaše ñena je šikovná, ta zvládne všechno. Mně jde o jinou věc: Pojedete-li ven, mçñete poítat s tím, ñe vás budou lanaÍit estebáci.

Proboha, pro by mě lákali estébáci. Údiv asi ze mě pÍímo kape. Po tÍech vteÍinách se objevuje ještě větší údiv na tváÍi paní Uchytilové.

"Vy jste to nevěl?"

Kdyñ jsem pÍed asem narazil v Research and Development na lánek, kde se poet komunistických agentç rovnal potu vědeckých stáñistç, byl jsem pobouÍen a dokonce jsem koketoval s myšlenkou poslat redakci ostrý dopis. Ale vlastně pro jsem se tehdy tak rozhoÍ…oval? Co já vlastně o tom vím? Ale jestli je konfidentem StB kañdý, kdo byl venku na stáñi, pak se Ústav estebáky jenom hemñí. Jestli je to pravda, pak i Milan za svou cestu do Martinsville zaplatil.

"Vy jste to váñně nevěděl?"

Po takovýhle sugestiviních otázkách vypadám asi mnohem pitoměji, neñ kolik je celostátní prçr.

"Popravdě Íeeno ne. Nebylo odkud. Asi jsem o tom nepÍemýšlel. Takñe chci-li dostat výjezdní doloñku, musím pÍislíbit spolupráci."

"Ano, něco za něco."

"Ale já nechci, to mě za to nestojí. Já hrozně stojím o to jet do Ameriky a pracovat tam, ale ta cena je pÍíliš vysoká."

"Kdyñ budete mít štěstí, tak se vám to povede, i kdyñ spolupráci odmítnete. Ale zkušenosti jsou takové, ñe to není asté. Mçñete taky zkusit na zaátku něco slíbit, a pak si prostě nebudete pamatovat. Ale pokud vás zajímá mçj názor, pak vás od toho zrazuji."

"Myslíte si, ñe jim  slíbil spolupráci... ...i Milan?"

"To já nevím. Nevím. Ale vçbec by mě to nepÍekvapilo."

* * *

Milan Kraus bydlí v Ìekovicích a z Ústavu chodívá pěšky po KotláÍské dolç na Lidickou, kde sedne na jedniku nabo osmnáctku. Náhodou, kterou jsem musel ñivit tÍi dny, se potkáme u východu:

"Jedeš, Milane, domç? Tak to máme kousek cesty. Já jedu k Žouñelkovi pro nějaké vrtáky."

"Slyšel jsem, ñe ti Nároñný nabídl stáñ."

"Tak nějak. Docela bych uvítal, kdybys mi mohl dát nějaké informace, co vzít s sebou, co kde a jak zaÍídit."

"Ale jo, to se stav zítra a já ti dám jakousi nalejvárnu. K Nároñnému jede te nějaký Maar, a tak mi psal a ptal se co a jak. Takñe já jen vezmu svoji odpověď a podle toho to mçñeme sjet."

"Výborně, to ti budu docela zauzlován, to by mně opravdu pomohlo. Ještě jedna věc by mě zajímala: Myslíš, ñe mě budou pÍed odjezdem nahánět estébáci?"

Povzdech, který vyšel z Milana, byl hluboký a upÍímný.

"Nevím, ale mohu-li mluvit za sebe, tak ano."

Proboha, tak je to pravda. Jsem naivní jak houpací kçÁ. A byl jsem dokonce v pokušení Uchytilové nevěÍit.

"A jak to probíhá? To si mě pÍedvolají na Leninku? Já si to nedovedu pÍedstavit."

Milan se pobaveně uchechtl.

"Ale právě ñe vçbec ne. Ti jsou tajemní jak hrad v Karpatech. Hrajou si na konspiraci, ale pÍitom jsou tak zoufale amatérští... Jestliñe v tomto státě nefunguje nic, pro by měla fungovat zrovna StB?"

 

 

Home    Short CV   Krátký odborný životopis   Science and I    Capillary Electrophoresis    Digital photography

Co jsem napsal...    Hiking maps    Zajímavé linky