Chyby nejen faktické V prvním čísle Hitboxu upozornil v článku "Nenápadný půvab faktických chyb" Jiří Brabec na řadu roztomilých faktických chyb v písňových textech. Bohužel se však ani on nevyvaroval omylů dalších. Banány na palmách samozřejmě nerostou, ovšem písnička Honolulu je o snu, jak svědčí text písničky otištěný ve stejném čísle Hitboxu. A ve snu se může přihodit cokoliv, záleží jen na vědomostech a fantazii spáče. Je ovšem zřejmé, že autor písně neví, že banánovník je bylina. Druhou spornou otázkou je, zda se na Havaji vyskytují banánovníky. x) Což je otázka poněkud odlišná od té, zda se na Havaji banány pěstují ve velkém, či zda se dokonce exportují jako například ananasy. Na Havaji jsem na rozdíl od svých zavazadel nebyl, avšak podle výpovědi očitých svědků, kteří na Havaji dlouhodobě bydleli, zde banánovníky a banány rostou. Shrnuto: nevidím nic špatného na tom, když někomu padají ve snu na Havaji s palmy banány. V snech se dějí i horší věci. Pokud jde o bitvu u Tachova, té se skutečně zúčastnil kardinál z Anglie, Jindřich Winchesterský, viz P. Hora-Hořejš, Toulky českou minulostí, Baronet, Praha 1995, str. 328. A husitům zde stačilo podobně jako u Domažlic zazpívat a křižácká výprava se dala na útěk. Zda kardinál Jindřich Winchesterský ztratil svůj klobouk, nevím, to může být už Nohavicova licence. Bitva u Domažlic se však stala slavnou zřejmě proto, že o ní byla napsána oslavná píseň. A protože je naším špatným zvykem mít vše oznámkováno a rozškatulkováno včetně největší opery, největšího autora historických románů a nejslavnější spisovatelky, máme i nejslavnější husitskou bitvu. Budiž poděkováno Nohavicovi za trochu osvěty. Kdyby ovšem napsal svoji písničku o nějakých pět set padesát let dřív, třeba by nás soudruh Nejedlý instruoval ohledně nejslavnější husitské bitvy jinak. Jiným problémem, kterého se Jiří Brabec nedotknul a který se v písňových textech objevuje zhusta, je výskyt slova či tvrzení, které se do písničky dostaly jen kvůli rýmu. Například u Nohavici táta lachtan hubuje: proto jsem se netrmácel přes celý svět, abych tady v kině mrznul jako turecký med. V češtině existuje celá řada přirovnání pro pocit chladu. Je chvályhodné, že se Nohavica chtěl vyhnout otřepanému přirovnání k rampouchu, ale dostal se z deště pod okap: co chtěl básník říci, víme jen díky použitému slovesu mrznout. Kdyby Nohavica použil sloveso neutrální jako třeba cítit se (např: abych se cítil jako turecký med), byli bychom asi dost zmateni a hádali bychom, zda okolo táty lachtana nepoletuje hodně vos, nebo zda nejde o asociaci se sekáním tureckého medu, či spojitost s rukama ulepenýma někde na pouti od tureckého medu. Je tedy zjevné, ěe při hledání rýmu sáhl autor po tom prvním, který ho napadl. Vzhledem k počtu českých slov s lichým počtem slabik a končících -et nebo -ed to pro písničkáře Nohavicovy extratřídy považuji za trestuhodné. Protože právě poslouchám Nohavicovy Tři čuníky, posloužím dalším příkladem rýmu pro rým z tohoto alba: V rodině u Becherů becherovku pijí přímo ze džberů. Proto všichni Becheři mají problémy s játrama a páteří. Problém s páteří navozuje asociaci spíš s morální bezpáteřností, (to však není zdaleka jen problém alkoholiků), takže mně? poslední verš zní skoro jako žalovatelný. Za největší průšvih považuji písničkářův "úlet" v rovině morální. Pokusím se o demonstraci na Dobešově písničce o Blažkovi. Protože jde o písničku přece jen letitou, připomeňme, o co v ní jde: Vypravěč má rád Blažka jak svojho synka, přátelství mezi ním a Blažkem je bezmezné. Pak je však jednoho dne Blažek povýšený a od toho okamžiku je to gauner a sviňa sprostá, duševně silně zakřiknutý (Znamená to, že má Blažek nižší IQ nebo že se duševně neprojevuje?). Kdo písničku nezná, mohl by se domnívat, že píseň popisuje klasický úkaz, kdy člověk nezvládne své povýšení, najednou zapomene na své kamarády a změní své chování, zvyky a podobně. Nic takového se však v písni nepraví. Výtky adresované Blažkovi nemají v sobě ani náznak, že by k něčemu takovému došlo. Na prstech s bídou počítal do sta bez pochyby i před svým povýšením. Kdyby písnička byla napsána dnes, kdy podniky neřídí ředitelé  v šestsettřináctce, ale generální manažer v Mercedesu, asi bychom hledali vysvětlení v rozšmaťchaných botách, které nejsou dostatečně reprezentativní, ale písnička vznikla nejpozději v polovině osmdesátých let, takže tato stopa je falešná. Nejde snad o projev toho, jak píše kdesi ve Fimfáru Jan Werich, že jsme všichni z tradice proti vrchnosti? Snad. Jestliže však nepřehlédneme emocionální informaci, že za ten den bysem si flusnul do ksichtu, bo jsem se zdržel u jedné ženy a když po absenci jsem přišel na šichtu, tak už byl Blažek povýšený. Znamená to patrně, že kdyby se vypravěč ten den řádně dostavil do zaměstnání, Blažek by povýšen nebyl. A zdá se velmi pravděpodobné, že vypravěč věří, že by byl povýšen on sám. Co ho k této domněnce vede, nevíme. Snad byl zběhlejší v počítání do sta na prstech, snad měl lepší kádrové předpoklady, písnička o tom nepraví nic. Zdá se, že Dobeš s vypravěčovým postojem souhlasí a s vypravěčem se identifikuje. Aby nedošlo k nedorozumění, v románu Smrt je mým řemeslem, který je psán v ich-formě, líčí Merle problémy velitele koncentračního tábora v Osvětimi tak sugestivně, že mu čtenář div nedrží palce, aby se mu podařilo zvládnout všechny technické problémy související se spálením tolika mrtvol. Takže výsledný účinek na čtenáře je díky tomuto autorskému triku mnohem hlubší. V písničce je prostor pro sdělení mnohem menší než v románu, takže v písničkách napsaných v ich-formě se autor či zpěvák s hlavní postavou písničky identifikuje. Není-li tomu tak, pak je v ich-formě jen jedna nebo dvě sloky, nikoliv celá píseň a zlo je buď potrestáno, nebo, není-li to možné, alespoň pojmenováno. Proto si myslím, že Dobeš se nepokoušel o klamání tělem, spíš na sebe pověděl něco, o čem by raději pomlčel, i když dokázat to nemohu a vlastně ani nechci.   Vladislav Dolník, 14. listopadu 1995 Psáno pro Hitbox, neotištěno      x) Zde jsem citoval z článku podle paměti a nedávno jsem ke své hrůze zjistil, že Brabec nezpochybňuje banány na Havaji, ale v jiné písničce banány z Konga. Takže omyly, ale i moje.